cílevědomá studentka

KATEGORIE: Lesbičky

Cílevědomá studentka

Autor:
Veronika Š.
Publikováno:
8. 4. 2015
Přečteno:
5959x
Pracovala jsem na vysoké škole jako profesorka už přes patnáct let. Mezi studenty jsem byla vcelku oblíbená, protože jsem na ně neměla příliš vysoké požadavky ohledně ukončení a přednášky jsem se snažila pojímat odlehčenou formou. A je to nejenže bavilo, ale také si někdy i něco pamatovali, jak jsem si později všímala v esejích. Po hodinách strávených za katedrou jsem se večer vracela domů do prázdného bytu, kde jsem si rozdělala lahev vína a pustila se do čtení knížek. Vdaná jsem nikdy nebyla a moje poslední partnerka odešla už před několika lety. Život bez závazků mi připadal podivně uklidňující, a tak jsem na něm nehodlala nic měnit.
article

Co tam najdete:

Kde se to odehrává:

Můj poklidný život se změnil ve chvíli, kdy nastal nový školní rok, a během podzimního semestru se do školy nahrnula hromada prváků. Za ty roky jsem si už zvykla na samozřejmé otázky během přednášek nebo tlupy lidí postávajících na chodbách, netušících, kam mají jít.

Po nějakém čase jsem si mezi těmi mnoha novými tvářemi na seminářích začala všímat jedné dívky, která seděla vždy v přední lavici a tvářila se, jako kdyby hltala každé moje slovo. Nikdy jsem neviděla, že by si dělala poznámky, ale přesto se pravidelně každou hodinu objevovala přímo přede mnou a přímo mě hypnotizovala. Postupně jsem z ní začala být na přednáškách nervózní natolik, že jsem se zakoktávala a ztrácela niť výkladu. Ta holka sledovala každý můj krok, každý můj pohyb, dokonce mi přišlo, že i počítá moje nádechy a výdechy.

Zhruba ve stejnou dobu se mi před dveřmi do kanceláře začaly objevovat květiny. Každý den jsem na svém prahu nalezla jednu růži bez vzkazu nebo vysvětlení. Začínalo to být vcelku děsivé. Říkala jsem si, že je to asi nějaký tajný ctitel, ale jelikož jsem si se studentem nemínila nic začínat, vyčkávala jsem, až ho to samotného přestane bavit.

Tak se ale nestalo. Naopak se to začalo stupňovat. Květiny a menší dárky jako je třeba lahvička parfému, bonboniéra nebo drobné šperky, se mi začaly hromadit i u dveří do bytu. Nejdříve jsem to brala jako nějakou hru, ale když ten člověk věděl, kde bydlím, veškerá legrace tím končila. Tohle už bylo narušování mého soukromí.

Navíc jsem si velmi brzy začala všímat, že ta dívka z mých přednášek se najednou začala zjevovat všude. Zpočátku jsem si myslela, že se mi to jen zdá, ale později nebylo pochyb, že chodí nakupovat do stejných obchodů, používá stejných ulic, stejného čísla tramvaje, apod. Všude, kam jsem se hnula, jsem viděla její podivný rentgenový pohled.

Takhle to trvalo asi měsíc. K dárkům, květinám a později i něžným romantickým vzkazům se nikdo nepřiznal, ale já začínala ztrácet nervy. Měla jsem pocit, že to nějak souvisí s tou holkou, ale neměla jsem pro to žádný důkaz, jen svůj vlastní vnitřní pocit. Snažila jsem se jí vyhýbat, do práce jsem dokonce i několikrát nepřišla, abych se jí vyhnula, ale moc to nepomohlo, protože i když jsem ji neviděla na přednášce, potkala jsem se s ní u zeleniny v Albertu nebo něco podobného.

Poté, co jsem přetrpěla celý semestr v tomto zakletém prostředí, byla jsem ráda, že je tu konečně zkouškové, kdy si budu moci oddechnout. Studentů jsem na zkoušku neměla tolik, takže jsem se uklidňovala, že si potom dám nervy do pořádku. Monika, jak se holka s upřeným pohledem jmenovala, se ale objevila na každém mém termínu, i když jsem měla pocit, že tam nemá co dělat. Jen tak tiše seděla a zamyšleně se na mě dívala.

V polovině zkouškového období jsem to už nevydržela a vzala si ji stranou ostatních. Zeptala jsem se jí, jestli potřebuje s něčím pomoc, když se znovu a znovu objevuje na všech zkouškách. Dívka se přiznala, že má trochu problém a látce moc nerozumí a požádala mě, jestli bych ji to nemohla doučit. Nejdříve jsem odmítla, řekla jsem jí, aby si to dohnala přes svoje spolužáky nebo si látku nechala vysvětlit někým jiným, opravdu jsem se totiž bála být s ní o samotě. Pak jsem si ale vzpomněla na to, proč jsem se vlastně stala učitelkou a poté, co jsem spolkla všechny svoje obavy, jsem si ji pozvala na konzultaci do své kanceláře na další den.

Do práce se mi šlo s těžkým srdcem – doufala jsem ale, že to tímhle všechno skončí. Monika už na mě čekala přede dveřmi do mé kanceláře. Odemkla jsem tedy a pozvala si ji dál. Jakmile jsem se posadila, vyzvala jsem Moniku, aby mi řekla, která část látky jí dělá problém. A ona se mě místo toho najednou zeptala, jestli mi chutnaly muffiny. Se zděšením jsem si vzpomněla na koš napečených muffinů, které jsem našla před dvěma dny před svými dveřmi. Takže jsem měla pravdu a ten tajný ctitel byla Monika.

Zdvořile jsem odpověděla, že byly dobré, ale pak jsem se okamžitě pustila do vysvětlování, že takhle to dál nejde. Ona je studentka a já učitelka, a proto není správné, aby mezi námi něco bylo. Myslela jsem to obecně, ta dívka mě nijak nepřitahovala, naopak jsem se jí docela děsila.

Monika si to ale vzala jako pobídku, jakože bych ráda, aby z toho něco bylo, ale nemůžu kvůli předpisům. A tak se místo odpovědi zvedla a obešla stůl. Posadila se na něj ve své krátké sukni a nohou mi přejížděla po stehnu, přičemž říkala, že by se to přeci nikdo nedozvěděl. Opakovala, že se do mě na první pohled zamilovala a že nemůže spát ani jíst, že na mě nedokáže přestat myslet. Šokem jsem strnula, takže jsem se nebránila, když mi nohou zajela do rozkroku. Pak se ke mně přisunula blíže a nohu nahradila rukou. Hladila mě přes kalhoty na kundičce, přičemž se na mě upřeně dívala. Stále jsem ještě byla ochromená překvapením.

Stejně tak jsem neudělala nic, když Monika seskočila ze stolu a postavila se za mou židli. Rukama mi začala přejíždět po těle a mnout mi ňadra. Nejdříve přes halenku, potom přes podprsenku a pak už je měla v ruce. Něžně mi je hladila a pak se naklonila, aby mi mohla sát bradavky. Bylo to tak příjemné. Dlouho se mě nikdo takhle nedotýkal.

Nechala jsem ji, aby mi rukou zajela pod kalhoty a hladila moji čičinku. Po chvilce ruku vyndala, naslinila si prstíčky a s nimi mi zajela znovu mezi nohy. Párkrát mě pošimrala na klitorisu, než mi zajela dovnitř do kundičky. Tiše jsem zavzdychala blahem. Monika nic neříkala, jen stála za mnou a prstila mi lasturku. Druhou rukou mi mezitím mačkala prso a jazykem mi přejížděla po hraně čelisti. Měla jsem zavřené oči a všechno si to užívala. Její prsty, jak do mě vstupují a zase vystupují. Jak je zalévám svojí šťávičkou.

Při orgasmu jsem se kroutila na kancelářské židli a skoro se přitom svezla pod stůl. Bylo to tak něžné a přitom vzrušující. Když bylo po všem, vyndala ze mě Monika prsty a olízla je. Potom si oblékla kabát, řekla mi, že už té látce trochu rozumí a odešla. Zmateně jsem za ní zírala s rozepnutou halenkou a kalhotami u kolen.

Po přečtení celé povídky se prosím přihlašte, popřípadě proveďte registraci. Po registraci, která je zcela zdarma, získáte neomezený přístup ke všem povídkám. Zároveň vám bude umožněno jednotlivé povídky hodnotit a komentovat.

 

Registrovat

Přihlásit

 

 

 

 

Chcete dočíst až do konce?

Naše povídky jsou zdarma, vyžadují pouze Vaše přihlášení. Připojte se do našeho klubu a získejte 100% přístup do všech kategorií a povídek.

nebo
Vstoupit přes Facebook
Ochrana osobních údajů | Kontakt

Email odeslán

Děkujeme, na Vaší adresu Vám byl zaslán email s aktivačním odkazem. Pro dokončení vaší registrace pokračujte kliknutím na tento odkaz.

Ochrana osobních údajů | Kontakt

Gratulujeme Vám,

už jste pouze kousek od možnosti připojit se do našeho exkluzivního čtenářského klubu. Nyní již stačí pouze vyplnit Vaše heslo pro příští přihlášení a pokračovat kliknutím na tlačítko Aktivovat účet

Ochrana osobních údajů | Kontakt