Děvka a panna
Tehdy jsem stála na náměstí. Byl prosinec, právě hustě sněžilo a já se krčila zimou v mém kabátu. Neměla jsem kam jít. Hotel mi připadal divným místem. Na ulici se mi líbilo, protože v tento nečas se tady nikdo moc neprocházel.
Na chvíli jsem hodila starosti za hlavu. Zasnila se. Když mne zmrzlé nohy a ruce donutily k činu. Vysunula jsem rukojeť od kufru, zdvihla ze země sportovní tašku a vydala se směrem ke kamarádce, kde jsem doufala, že dostanu možnost ubytování, než si najdu něco vlastního.
Zastavila jsem se u příslušného domu s několika byty. Ani jsem nenašla její jméno na zvonku. No, pravda, naposledy jsem se u ní stavovala na návštěvu před dobrými třemi měsíci.
Šlo o štěstí, protože nějaký muž zrovna vycházel a křikl na mne, abych si pospíšila, že ty dveře nebude držet věčnost.
Slušně jsem poděkovala a vyběhla do posledního třetího patra, kde měla Leona byt po prarodičích. Rychle jsem zazvonila a čekala. Zvonila jsem ještě třikrát, když konečně vyšla nějaká pěkná holka.
„Čau, co chceš?“
„Hledám Leonu. Můžeš mi jí zavolat.“
„Jo, tak to ani náhodou. Není tady.“
„Odstěhovala se? Nevíš kam?“
„Do Ameriky, k nějakýmu pracháči.“
„Aha,“ povzdychla jsem si a smutně koukala na zvonek. Stálo tam Marika Lesná. Pomalu jsem zdvihla svoje zavazadla a chtěla se otočit.
„Počkej, kam chceš teď na noc táhnout? Vypadáš dost zdrceně. Pojď dovnitř.“
„Vždyť mě ani neznáš.“
„Tebe ne, ale Leonu. Navíc se seznámíme. Jsem Marika.“
„Linda, ahoj.“
Hned mne pobídla, abych si sundala ten strašnej kabát a pak doplnila, že bych se asi měla svlíknout celá, protože jsem úplně vyšlá z módy. Dala mi k dispozici celou svou kuchyni a ložnici, protože spěchala do práce na noční službu. Cítila jsem se pohodově. Všechny nesnáze se vyřešily tak brzy. Aspoň zatím. Marika byla nejspíš anděl, jinak by mi zabouchla přímo před nosem. Uvařila jsem si plnou konev horkého čaje, abych se zbavila prochlazení. Potom jsem umyla nádobí, osprchovala se, poklidila koupelnu a narovnala všechno rozházené oblečení v ložnici na jednu židli. Marika měla nádherné kousky. Samé krajkové spodní prádlo, svůdné noční košilky a sexy minišaty. Připadala jsem si jako šedá nevýrazná myš.
Únava mne zmohla a usnula jsem na plných pět hodin ve voňavém a pěkně povlečeném dvoulůžku. Probudila jsem se v přetopené místnosti. Zregulovala jsem radiátor a raději si sundala i kalhoty od pyžama a spala jenom v kalhotkách. Během chvilky jsem opět usnula a probudila se až ráno.
Marika zrovna stála u postele a upřeně si mne prohlížela. Měla na sobě jenom tanga a všimla jsem si, že má nad levým prsem vytetovaného malého delfína. Usmívala se.
„Ahoj, už jsi zpátky?“ zeptala jsem se a snažila se posadit na posteli.
„Jen klidně lež, taky si jdu lehnout. I když momentálně přemýšlím, co s tebou...“
„Proč se mnou? Něco jsem pokazila?“
„Jo, ten tvůj medvěd na bavlněným vytahaným tričku je příšerný. Proč se pěkná holka musí tak hyzdit? Svlíknu ti ho...“
Než jsem se stačila vzpamatovat, zbavovala mne pohodlného trička a teď jsme byly jen v kalhotkách obě dvě. Posadila se ke mně a začala mne hladit na prsou. Nejdřív levé, potom pravé. Nezmohla jsem se ani na pípnutí, protože její doteky do mne vystřelovaly neskutečnou něžností. Nechtěla jsem nic měnit. Jen jsem si přála, aby pokračovala. Hlazení brzy nahradila hnětením bradavek. Každou uchopila mezi dva prsty jedné ruky a stačila jí chvíle, aby mi ztrvdly a já vypustila vzdech díky vzrušení.
Položila se vedle mne. Nepřestávala mne laskat, přidala polibky na šíji, na břicho a šla ještě níž. Lehce mi rozevřela nohy a vtiskla mezi ně svou hlavu. Brzy nechala rejdit svůj mrštný jazyk na mém klitorisu.
Svíjela jsem se vzrušení. Přestala se ovládat a myslet na cokoliv jiného než přítomnost. Brzy její jazýček začal pronikat do mé vlhké mušličky stejně jako nějaký malý penis. Byla tak něžná a žádostivá zároveň. Nenechala mne na pokoji, dokud jsem nevykřikla rozkoší a nezavalil mne nádherně dlouhý orgasmus.
Po vyvrcholení se ke mne Marika přitiskla a ptala se mne, jestli nevadí, že si na chvíli odskočí. Nemohla jsem odporovat. Za moment se skutečně vrátila a měla na sobě připevněný umělý penis. Rychle jsem se posadila a napřímila.
„Miláčku, nechtěla jsem tě vyplašit,“ šeptala a posadila se vedle mne. Hýčkala mi vlasy a líbala na krk a na ruce. „Zdálo se mi, že to chceš.“
Přiznala jsem se ke svému panenství. Ke své nezkušenosti s milostnými akty a s nechutí se milovat s mužem. Vzala mne pevně do náručí, odepla umělý penis s tím, že na tohle je času dost. Prozradila mi, že pracuje jako prostitutka, ale muže bere pouze za svou pracovní povinnost.
„Lindo, nespěcháš nikam, že ne? Ráda bych si tě zaučila. Ve všem!“
S Marikou bydlíme už rok a stále se mám co učit. Jedna chvíle je lepší než druhá...