Dostaveníčko s asistentem veterináře
Byli jsme poslaní na různá vyšetření, během kterých se dospělo k názoru, že ještě není úplně jasné, o co se jedná. Dostali jsme nějaké prášky, zatímco výsledky některých složitějších testů, jsme se měli dozvědět až o týden později. Na základě toho se potom mělo postupovat v další léčbě. S děkováním jsem odešel a s úlevou si psa naložil zpátky do auta.
Prášky, které jsme dostali, byly učiněný zázrak. Pes se hned druhý den dokázal postavit na nohy a dokonce v sobě udržel trochu granulí. Měl jsem radost a na testy úplně zapomněl. Když bylo psovi lépe, nenapadlo by mě, že by to nemuselo v podstatě nic znamenat.
Po týdnu mi ale zazvonil telefon a na druhém konci jsem rozpoznal asistenta veterináře. S velice smutným hlasem mi oznamoval, že už dorazily výsledky testů a ani v nejmenším nejsou dobré. Je nutné, aby pejsek šel na operaci, po které se mu uleví a všechno se zase rychle vrátí do normálu. Nemělo se jednat o žádný složitý zákrok, ale i tak se mi udělalo nevolno. Svého psa jsem zbožňoval a nechtěl jsem, aby se mu něco stalo.
S těžkým srdcem jsem ho ještě téhož večera odvezl na veterinu, kde už nás vyhlížel veterinářův asistent. Když viděl, jak jsem zdrcený, pokusil se mě rozveselit, přičemž mi znovu vysvětlil celý zákrok a následně i celkovou rekonvalescenci, která nás potom čekala. Nejednalo se o žádný těžký zákrok, ale přeci jen to byla operace.
Skoro se slzami v očích jsem se se psem rozloučil a nechal asistenta veterináře, aby si ho odvedl. Bylo sice pozdě večer, ordinace už byla zavřená, ale já se přesto posadil před dveře a nedokázal se zvednout a zamířit domů. Neustále jsem nemohl uvěřit tomu, že bych měl jet do svého prázdného bytu a dívat se na ten opuštěný psí pelech v rohu mé ložnice. Nedokázal jsem jít domů sám.
Asi o hodinu později se otevřely dveře a z nich vykoukl onen asistent. Když viděl, že jsem stále ještě neodešel, posadil se ke mně a beze slov mě chytil za ruku. S útěchou se na mě díval, ale už se nepokoušel mi nic vysvětlovat. Chápal, co se děje a věděl, že slova by v tomto případě nepomohla. Věděl ale o daleko lepším způsobu, jak mi odvést myšlenky stranou.
Mlčky se postavil na nohy, přičemž mě stále držel za ruku. Když jsem se na něho podíval, pohodil hlavou směrem ke dveřím a usmál se na mě. Ani jsem si neuvědomil, co pořádně dělám, když tu jsem se postavil na nohy a automaticky zamířil ke dveřím. Asistent veterináře, později jsem zjistil, že se jmenoval Ludvík, mě doprovodil až k autu, do kterého nasedl vedle mě. Nic jsem proti tomu nenamítal.
Odvezl jsem si tedy Ludvíka domů a dokonce ho pustil i do svého bytu. Posadil jsem se potom na gauč a zíral do zdi. Ludvík se ke mně posadil a chytil mě znovu za ruku. Měl hřejivý dotek a už jenom ten pocit, že tu se mnou někdo je, mě uklidňoval.
Po chvilce se jeho ruka začala sunout pomalu výše a výše. Na mém stehnu se zastavila, ale jelikož jsem nic nenamítal, přesunula se mi až do rozkroku. Ludvík mi masíroval koule a já proti tomu nic neudělal. Naopak, přivřel jsem oči a vychutnával si to. Bylo to příjemné a vzrušující zároveň.
Když mi potom rozepnul kalhoty, pomohl jsem mu je sundat a pak se pohodlně posadil zpátky. Ludvík mi ho zatím honil a druhou rukou mi mnul koule. Pořádně mi přitom tvrdnul.
Pak se naklonil a začal mi ho kouřit. Měl hebké a jemné rty, kterými mi obepínal ptáka a sál ho do sebe. Strkal si ho až k mandlím, aniž by měl dávící reflex. Slastí se mi protáčely panenky. Popadl jsem ho za hlavu a narážel si ho na svého čůráka až se mírně zakuckával, ale já na to nehleděl. Zmocnilo se mě vzrušení. Chtěl jsem ho ošukat teď hned.
Odstrčil jsem ho od sebe, abych ho mohl políbit. Když jsem mu svůj jazyk cpal do pusy, rukou jsem mu sundával pásek od kalhot. Když je měl na zemi, několikrát jsem prohmátl jeho penis, ale nehodlal jsem se tím více zabývat. Chtěl jsem ho mrdat.
A tak jsem si na nářadíčko nanesl trochu lubrikantu, který jsem si přinesl z ložnice a pak ho nechal, aby na mě nasedl. Pomáhal jsem mu při nadzvedávání, a pak jsem si ho pořádně nabodával na svůj kolík. Držel jsem ho za boky a zarážel mu ptáka hluboko do těla.
Měl stažený zadeček, což mě opravdu šíleně vzrušovalo. Mrdal jsem ho rychle a nemilosrdně. On si ho k tomu honil a sténal při tom. Líbilo se mu, mít můj kolík hluboko v zadku.
V další poloze jsem si ho opřel o stůl a donutil, aby na mě vyšpulil svou dokonalou prdelku. Znovu jsem mu ho tam narval a šukal ho, dokud nekřičel slastí. Pak jsem ptáka vyndal a vylizoval mu anál, dokud se neudělal. On mi potom jazýčkem navlhčil mou dírku a strčil mi ho tam. Byl jsem k němu tváří, přičemž on si mě přidržoval pod krkem a druhou rukou mě honil. Co chvíli mi také strčil jazyk do pusy. Udělal jsem se opravdu hodně rychle. On potom moje sperma slízal a spolykal.
Tu noc jsem v bytě nestrávil sám a bylo příjemné mít někoho po boku. Navíc někoho, kdo není jen obyčejný pes. Ludvík mi opravdu hodně pomohl, a jelikož naše jednorázová noc se změnila v něco víc, už z mého bytu také nikdy neodešel.