Kuřba ve vedlejší uličce
Konečně se ta informace objevila na dveřích – otevřeno mělo být poprvé za tři dny. Problémem bylo, že do klubu se mohl podívat jen ten, kdo byl na seznamu, který nikdo nevěděl, jak se sepisuje. Nejdříve jsem byl šíleně zklamaný, ale potom zvítězilo moje odhodlání. Dovnitř jsem se musel podívat za každou cenu.
Po celé tři dny jsem se připravoval – stále jsem se nemohl rozhodnout, co si vezmu na sebe. Nejdříve jsem se před zrcadlem prošel v bílém obleku, ale pak jsem si vzpomněl na diskotéková světla, pod kterými bych svítil jako zuby v reklamě na pastu. Další volbou byl černý oblek, který jsem ale na sobě měl jak pytel od brambor. Nakonec jsem se tedy rozhodl pro modré sako s kloboukem.
Ke klubu jsem dorazil přesně načas. Fronta před vchodovými dveřmi se táhla až do vedlejší ulice a hudba zevnitř hučela tak, že i tady na ulici si několik lidí zacpávalo uši.
Jediným problém tak zůstávalo, jak se dostat dovnitř. Seznam na párty pro VIP jsem hledal naprosto všude. Obvolal jsem kvůli tomu přes dvacet lidí, pokusil se najít někoho, kdo to má na starosti. Ale jako kdyby ho psala sama smrt nebo někdo podobný, špatně dostižitelný.
Přesto jsem se nevzdával.
Když už jsem byl asi jen deset metrů od vchodu, všimnul jsem si, že se mi pod nohama vine červený kobereček, který byl rozhrnutý až ke vstupu. Za chvíli se vedle mě objevila dokonce zátarasa z provazů. Vzrušením jsem skoro nemohl dýchat – připadal jsem si jako pětileté dítě pod stromečkem na Vánoce. Atmosféra byla úžasná.
A to až do okamžiku, kdy jsem se pokusil projít se skupinkou přede mnou. Sekuriťák si mě ale bohužel všiml a ptal se na mé jméno, aby ho mohl zkontrolovat na seznamu. Byl tedy čas na plán B – zkusil jsem namátkou nějaké známé jméno, ale bohužel jsem se buď netrefil, nebo jsem rozhodně jako dotyčný nevypadal.
Sekuritě došla trpělivost a vykázala mě z fronty pryč. Zkusil jsem ještě posledních pár argumentů, proč by zrovna mě měli pustit, ale ani mě nenechali domluvit. Jeden z nich mě pevně držel pod paží a strkal mě směrem pryč, zatímco druhý dál kontroloval hosty.
A v té chvíli šla má hrdost stranou. Sesunul jsem se na zem, aby mě tak snadno neodvedl a spustil, že udělám cokoliv, abych se podíval dovnitř. Rozhodně se nejednalo o výhružku, což poznal i ten chlap a zastavil se.
Teprve tehdy jsem si všiml, jak urostlý je to muž se širokými rameny. Měl tmavé oči, kterými si mě prohlížel od hlavy až k patě. Bylo jasné, že je na pochybách, a tak jsem svoji mantru zopakoval znovu. Jsem schopný udělat cokoliv, abych se dostal dovnitř.
A tak jsem skončil ve vedlejší uličce s tím svalovcem a jeho staženými kalhoty. Stačilo pár doteků, aby se mu nádobíčko postavilo do plně funkčního stavu, ale ne na to, abych se dostal do klubu. I tak mi to ale nevadilo.
Něžně jsem vzal jeho velkého ptáka a jazykem přejel od jeho kořene až po špičku. Na té jsem vteřinku kroužil, než jsem si ho pomalu zasunul do pusy s pohledem upřeným na sekuriťáka. Byla to fakt délka, to je nutno přiznat. Potlačil jsem dávící reflex a začal ho pomalu, ale důkladně kouřit. Pomáhal jsem si rukou, kterou jsem mu stahoval předkožku, abych měl ten správný přístup k jeho žaludu. Ten měl barvu přezrálých jahod, ale rozhodně chutnal dobře. Popadl jsem sekuriťáka za zadek oběma rukama a zarazil si tak jeho čůráka do krku. A to se mu líbilo. Hodně líbilo.
Vzal mě za hlavu a narážel si ji do rozkroku víc a víc. Pomalu jsem nemohl dýchat a okolí pro mě přestalo existovat. Rychlost, s jakou do mé pusy vrážel svýho ptáka, byla šílená. Začínala se mi točit hlava a zvedal se mi žaludek, ale nemohl jsem to zastavit. Sekuriťák si mě držel velkou silou a dělal si se mnou, co chtěl.
A pak jsem pocítil v puse lehce nahořklou pachuť a pohyby se zpomalily. Sekuriťák se mi udělal do pusy a pak se zapřel o kontejner, aby si oddechl. Já si zatím nebyl jistý tím, co mám dělat. Jestli to mám spolknout nebo vyplivnout – nechtěl jsem ho nijak naštvat. Nakonec jsem pro jistotu zvolil první cestu, a když už jsem cítil, jak mi jeho sperma klouže do žaludku, usmál jsem se na něj. On si však jen oblékl kalhoty a zapnul pásek. Zmateně jsem se za ním díval a připadal si jako trotl. Zneužitý ve vedlejší uličce.
A v ten okamžik na mě sekuriťák zavolal, ať jdu za ním. Potom mě bez dalšího slova pustil do klubu, kde jsem ale strávil další asi jen hodinu. Po felaci jsem měl divný pocit a to celkem oprávněný. Všechno, co jsem za tu dobu stihl vypít, letělo i s tím zatraceným spermatem ven a to hned několikrát. Bylo mi tak zle, že jsem v posteli strávil celý následující den.