Narozeninová kočka
Navíc jsem dostal echo, abych počkal až do setmění, což je během léta trošku pozdní záležitost. Nic se nedalo dělat, otec se nechtěl nechat přemluvit. Prý bych mu přece nechtěl kazit radost z mojí šílený radosti, až dar spatřím v celý svý kráse. Jenom jsem doufal, že nepůjde o nějakou blbinu. Třeba rozsvícený vánoční stromeček by taky byl perfektně vidět ve tmě.
Ale co, dočkal jsem se. Mamka mi zavázala oči hedvábným šátkem a oba rodiče mne dovedli na balkon. Nemohl jsem úžasem mluvit. Dole stálo našňořené a blikajícími žárovičkami ověnčené super nové auto.
Už jsem pochopil, proč to zadržování pití alkoholu.
„Moc díky! První jízda je jenom moje, nezlobte se!“ vykřikl jsem do davu zvědavců a utíkal dolů s klíčky v ruce. Chtěl jsem si to prostě užít sám. Nějakou pěknou okružní trasu a potom zpátky se konečně pořádně ožrat. Nasedl jsem, zatroubil na rozloučenou a vyrazil do ulic. Chvíli jsem si liboval, jaká je to nádhera. Nový auto prostě nemá chybu. Jenže za chvíli se mi zdálo, že mi vzadu v kufru něco bouchá. Zaparkoval jsem u krajnice a šel se podívat. Sotva jsem otevřel, vykoukla na mě Elina.
„No to se mi snad jenom zdá. Co tady děláš?“ zařval jsem naštvaně.
„Překvapení!“ zakřičela a rozjařeně mne objala „Marečku, všechno nejlepší k tvým narozkám. Každý tvý přání je předem splněný.“
„Od tebe nic nechci. Vlastně něco přece... vypadni a už mě přestaň pronásledovat.“
Posmutněla. Vytrhl jsem se jí z nechtěnýho objetí a chtěl nasednout do auta a ujet. Nikdo jí přece nezval, tak ať si nějaký odvoz domů zajistí sama. Jenže mi padla k nohám. Nechtěně, protože omdlela. Asi z té divoké jízdy v kufru. Lekl jsem se, aby se jí něco nestalo. Naštěstí se hned probírala, a tak jsem jí pomohl na nohy a nabídl jí místo vedle řidiče.
Připadala mi trochu otřesená. Nezvykle tichá a s nezájmem o mou osobu. Proto jsem se zeptal, abych měl jasno. Taky jsem ji chtěl trochu povzbudit, nejspíš jí bylo špatně.
„Elino, proč za mnou vůbec pořád lezeš?“
„Tak, líbíš se mi,“ odpověděla a ani se na mě nepodívala.
„Není ti blbě?“ ptal jsem se, protože mi přišla moc bledá.
„Jo, potřebovala bych se asi napít. Vlastně nesnáším uzavřený prostory. Ještě chvíli a byla bych mrtvá.“
„No, to by byl fakt fór. Dostat na narozky mrtvolu.“
Nesmála se. Ušklíbla se, dala si ruku přes pusu a chtěla, abych zastavil. Zajel jsem do lesa a nechal ji vyzvrátit co se dá. Mezitím jsem prohlížel auto a zjistil, že mám na zadním sedadle nejenom šampaňský, ale v kufru ještě lahev slivovice a vodky.
Otevřel jsem slivovici a podal flašku Elině, aby si vypálila ty nechutě v žaludku. Nenechal jsem ji pít samotnou a přidal se. S postupným pitím se nám zvedala nálada a o chvilku dýl se mi zvedal i můj chtíč se do Eliny pořádně vystříkat. Odtáhl jsem ji od auta a opřel o první kmen stromu. Serval z ní kalhotky i s minisukní. Hbitě jsem si rozepnul poklopec a osvobodil mýho uvězněnýho zajatce. Stačil mžik, abych se prodral do Elininy vlhké kundičky. Vzdychala a pevně mě objímala. Brzy se mi splnilo moje přání a vylil jsem do ní pořádnou dávku semene.
Alkohol nás oba probral a nepřecházela nás ani chuť na další dávku sexu. Elina si klekla přede mne a vzala můj penis do svých úst. Nejprve jemně sála, poté vystrčila jazýček a mrštně s ním rejdila po údu – od špičky po kořen. Poté mne pořádně vykouřila a vylákala zpátky k autu, kde mne jemným odstrčením nataženého ukazováčku položila na zadní sedadlo. Sundala mi kalhoty a slipy, které jsem měl už stejně stažené až u kotníků. Díky alkoholu mi erekce stále zdobila nahou část těla. Bez varování na mne dosedla a potom rejdila až do vyčerpání. Pochopitelně do mého... usnul jsem ani nevím jak a probudil se až k ránu s Elinou v náručí.
Alkoholové povzbuzení bylo pryč, rychle jsem se odtáhl a přál si vědět, co se mnou během noci vlastně všechno dělala. Jenže jsem se jí bál přeptat na všechny detaily... Muselo jít o dost divokou jízdu, protože úd mne nesmírně bolel a to samé bych mohl tvrdit o zbytku těla. Rychle jsem ji odstrčil a šel ven hledat moje oblečení.
Potom jsem rychle vystartoval směrem domů a nezapomněl ji vyhodit u jejich domu. Během cesty mne pořád pusinkovala, jezdila mi po stehně a chtěla si znovu užít mýho rozbolavělýho ptáka. Zasyčel jsem na ni, že stačí. Naštěstí pochopila, že čas intimností skončil, ale nechtěla se za nic na světě smířit s tím, že spolu prostě nechodíme...
Když se mě na Elinu ptali moji kámoši, rovnou jsem jim s úsměvem vypravoval, že s Elinou bych musel souložit jedině v hodně špatným snu. Ne, vůbec nešlo o nějakou škaredku. Měla výstavní tělo a svůdný křivky. Jenže mi prostě děsně lezla na nervy svou snahou mě úplně dostat, vzít si mě za manžela a založit se mnou pěkně rozlehlý klan. Ne, nemohl jsem dopustit ztratit svobodu ve chvíli, kdy jsem si ji mohl užívat naplno společně se skvělým auťákem!