Nejlepší přítel člověka a jeho vlhký jazyk
Pomalu jsem si zvykala na to, že na mě po práci nikdo doma nečeká a že místo hodiny u plotny mi stačí jen pět minut u mikrovlnky. Nebylo pro koho vařit, tak proč se s tím plácat? I přesto, že jsem nyní byla svobodná a mohla jsem si dělat, co jsem chtěla, připadala jsem si osamělá a zoufalá. Do společnosti jsem nechodila, moc kamarádek jsem neměla a všudypřítomné ticho mě postupně začalo spíše děsit než uklidňovat. A tak jsem se nakonec rozhodla s tím skoncovat a vyplnit mezeru, která v mém životě vznikla.
Ještě téhož dne jsem odjela do místního psího útulku, vybrat si pejska ve středních letech. Nechtěla jsem se odmalička plácat se štěňátkem, které bude všude dělat loužičky a brečet o mamince, chtěla jsem psa, který už umí vydržet sám, než přijdu z práce a dokáže udržet potřebu do té doby, než bude čas na procházku. Předtím jsem ovšem zajela do obchodu a nakoupila všechny potřebné věci, jako je vodítko, misky na vodu a žrádlo, granule, nějakou hračku, pelech, apod. Společně s prodavačkou jsme všechno společně vybraly a následně naskládaly do auta. Potom jsem se rozjela směr útulek, kde už na mě mezi všemi těmi pejsky čekal můj nový společník.
Ani jsem se nemusela rozhodovat dlouho. Na první pohled mi do oka padl černý labrador Beny, kterého se minulí majitelé vzdali, protože se museli přestěhovat a psa s sebou vzít nemohli. Díky tomu, že si neprošel žádnou násilnou minulostí, a já si tak mohla být jistá tím, že na mě jen tak nezaútočí, jsem se definitivně rozhodla během pěti minut. I pes ke mně okamžitě projevil jisté sympatie, a když zjistil, že si ho vedu do auta, poskakoval kolem mě šílený radostí. Naproti tomu ale v autě poslušně seděl a způsobně se díval z okna.
Stačilo pár dní a už z nás byla nerozlučná dvojka. Pes si okamžitě zvykl na můj denní režim, a tak nebyl ani ten nejmenší problém. Z práce jsem se nyní těšila na svého mazlíka, který na mě vždycky čekal za dveřmi, jako kdyby si pamatoval, kdy se vracím. Jakmile jsem mu dala nažrat a sama se navečeřela, následovala procházka a pak společný večer u televize. Beny měl rád detektivky – nehnutě u nich dokázal sedět jako přikovaný, jako kdyby se nemohl dočkat toho, až se dozví, kdo byl vrah.
Ačkoliv jsem nového společníka pro život našla takto snadno, s jinými potřebami už to bylo horší. Pociťovala jsem na sobě nedostatek sexuálního vybití a nevěděla, jak to vyřešit. Samozřejmě, že jsem sem tam masturbovala, ale vlastní prsty v kundičce prostě nejsou ono. Navíc, přiznejme si to, nic se nevyrovná penisu. Ani ty drahé vibrující hovadiny. Ať už jsem si tam strčila cokoliv, stále mě to neuspokojovalo tak, jak jsem chtěla.
Na obrážení barů jsem se opravdu necítila a nějaký další „pravý“ se na scéně neobjevoval. Měla jsem jen svého Benyho. Ačkoliv jsem si moc dobře uvědomovala, že je to pes, občas jsem si neodpustila pohled na jeho nádobíčko. Nikdy jsem se samozřejmě k ničemu neodvážila, ale už jen ten pohled mě uklidňoval. I Benymu chyběla fena, a tak jsem mu sem tam vypomohla. Například jsem mu nohou třela naběhnutý penis. Vždycky jsem si potom ale připadala odporně a nemohla se smířit s tím, kam až jsem to dospěla.
Sex nebo jakéhokoliv jiného sexuálního utěšení od něčeho jiného, než vibrátoru, kterého jsem měla v nočním stolku, bylo čím dál neodkladnější. Nemohla jsem se soustředit, ve snech jsem šoustala i několikrát za noc a v práci si představovala svoje kolegy nahé.
Nějaká úleva byla potřebná. A proto jsem po návratu z práce, rychle nakrmila Benyho, společnou procházku zkrátila, jak to jen šlo a následně se vrátila se svrbícíma rukama a mokrou kundičkou před počítač. Benyho jsem posadila k začínající detektivce a doufala, že budu mít alespoň chvíli klid na to, abych si pohrála. Na internetu jsem si našla nějaké porno a snažila se přitom uvolnit. Prsty jsem si rejdila v kundičce a pomalu si hladila klitoris, zatímco slečny jako proutek vzdychaly, div nezbořily dům.
Byla jsem úplně mokrá a připravená, ale kýžený orgasmus se stále nedostavoval. Byla jsem si až příliš vědoma, že to, co mi dělá dobře, jsem opět jenom já. Po dalších bezúspěšných pěti minutách jsem se zoufale opřela do židle a zaklonila hlavu. Se zavřenýma očima jsem seděla polonahá na židli a připadala si naprosto ubohá.
Najednou jsem ale něco ucítila. Mezi nohama jsem vnímala teplo a cosi vlhkého se dotýkalo mojí kundičky. Moc dobře jsem věděla, co to je, moje podezření se potvrdilo v okamžiku, kdy se mi o nohu otřela hebká srst. Místo abych to ale ukončila, nechala jsem zavřené oči a užívala si ten pocit slasti, který mi postupně narůstal v těle. Dělalo mi to šíleně dobře. Psí jazyk mi jezdil přes klitoris a jako lopata nabíral mojí sladkou šťávičku. Pevně jsem se držela opěradel židle a svíjela se v slasti. Benymu se párkrát povedlo zavadit o mou kundičku i zuby a v takové chvíli jsem vždycky vyjekla blahem. Ani jsem si to neuvědomovala, ale sténala jsem na celý byt stejně jako ty pornohvězdičky na obrazovce. Konečně jsem ucítila, jak mi páteří vibruje sexuální napětí, které jsem ze sebe vykřičela při tom největším orgasmu, kterého jsem kdy dosáhla. Ječela jsem jako smyslů zbavená a nehty silně zatínala do opěradla křesla. Ta hromada nastřádané touhy se dostala na povrch.
Jakmile se moje tělo přestalo zmítat ve vlnách orgasmu, sesunula jsem se na křesle níž. Byla jsem naprosto vyčerpaná. A jazyk, který jsem cítila mezi nohama, zmizel stejně rychle, jako se objevil. Když jsem se potom podívala k televizi, viděla jsem psa, jak právě vyskakuje na gauč, aby se vrátil ke svému seriálu.