ředitelská schůzka

KATEGORIE: Zralé ženy

Ředitelská schůzka

Autor:
Dana V.
Publikováno:
31. 10. 2014
Přečteno:
5147x
Vztekle jsem zatroubila na vedlejší auto, které se sice nacpalo do mého pruhu, ale v podstatě nic špatného neudělalo. Jen jsem si na něm vybíjela svůj vztek. Zase jsem musela z práce zamířit rovnou do synovy školy, abych si ho vyzvedla v ředitelně. Od okamžiku, kdy vešel do puberty, se stal naprosto nezvladatelným a já musela řešit jeden problém a stížnost za druhou. Tenhle týden jsem za panem ředitelem Kadeřábkem mířila už podruhé, což bylo značně frustrující.
article

Co tam najdete:

Kde se to odehrává:

Jen jsem vešla do jeho kanceláře, poslala mě jeho sekretářka s pohrdavým výrazem dál. V duchu jsem ji proklela, protože ženy by měly držet pospolu a ne se navzájem takhle poměřovat. Na synovu výchovu jsem byla sama, jeho otec se k nám nechtěl znát. Jediné, co dělal, bylo, že pravidelně platil alimenty, což bylo možná víc, než by některá matka mohla říct.

Zadýchaně jsem vpadla do místnosti, kde už za stolem se složenýma rukama seděl pan Kadeřábek a před ním na židli s naprosto otráveným výrazem můj syn. S ředitelem jsem si podala ruku, zatímco syn mě okázale ignoroval, a pak si vyslechla, jak moje dítě znovu slovně napadlo učitele, který se z toho zhroutil. Srdceryvně jsem se za něho omlouvala, slibovala, že už to nikdy neudělá a i hory doly, jen aby mohl syn pokračovat na škole. Nechtěla jsem, aby musel odejít, přeci jen tu měl své kamarády, i když je pravda, že bych si pro něj uměla představit nějaké lepší. Ředitel s povzdechem nakonec souhlasil, ale pod podmínkou, že pokud dojde ještě k nějakému incidentu, bez milosti syn letí ze školy.

Skoro se slzami v očích a slovy díků jsem se rozloučila a netečného syna vedle s sebou. Samozřejmě, že jsem mu pořádně vynadala, zakázala mu všechno, na co jsem si v danou chvíli dokázala vzpomenout, ale kromě uraženého mlčení jsem z něho nic nedostala. Po příjezdu domů se zavřel ve svém pokoji a zamkl se. Toho dne se už neobjevil. Na druhou stranu mi to alespoň dalo příležitost si pořádně poplakat ve vaně. Byla jsem opravdu nešťastná a netušila jsem, co mám se synem dělat. Slova ani zákazy na něho neplatily.

A to bohužel ani tentokrát.

Uplynuly sotva dva dny od poslední návštěvy pana ředitele, když mi v práci znovu zazvonil telefon a na něm se objevilo obávané číslo. S těžkým srdcem jsem hovor přijala a vyslechla si od pohrdavé paní sekretářky, že můj syn tentokrát opravdu zazářil a abych si pro něho odpoledne přijala. A abych nezapomněla nějakou tašku, protože si jistě bude vyklízet skříňku. Po tomhle už na škole nezůstane.

Se slzami jsem odpoledne zaparkovala před školou. V ředitelně na mě čekal stejný obrázek jako před dvěma dny. Zadumaný syn a odměřený profesor.

Můj syn byl nachytán, jak v prostoru školu hulí trávu, kterou kromě toho nabídl i žákovi osmé třídy. Ředitel se dokonce rozmýšlel, že zavolá na policii, ale nakonec se rozhodl to vyřešit v klidu. Promlouval ke mně mile, ale s odstupem. Vyjmenoval mi všechny moje možnosti, které s takto problematickým dítětem mám a navrhoval, abych alespoň něco z toho vyzkoušela. Plakala jsem, aby syn mohl zůstat také na škole, protože teď narychlo ho nikde nevezmou a protože musím do práce, bude doma sám a jeho problémy se jistě ještě zhorší, když na něho nikdo nebude dohlížet.

Ředitel poslal syna za sekretářkou, abychom si mohli promluvit o samotě a nějak tento problém vyřešit, aby to bylo pro všechny strany to nejlepší. Zoufale jsem odrážela všechny jeho pokusy mi vysvětlit, že vyhodit mého syna musí. Škemrala jsem, prosila, že jsem na syna sama a jsem ochotná udělat cokoliv, abych ho tu udržela. Při těch slovech jsem si všimla, jak se na mě ředitel podíval. Změřil si mě pohledem od hlavy k patě a nejdéle se zastavil na mých ňadrech. A protože jsem byla opravdu zoufalá, popotáhla jsem si tričko dolů, aby měl lepší výhled a znovu řekla, že udělám naprosto cokoliv.

Ředitel stále nic neříkal. Zvedla jsem se tedy a pomalu zamířila ke dveřím, abych zamkla. I když jsem otočila klíčem, bylo ticho. Vracela jsem se ke stolu houpavou chůzí, abych zdůraznila svoje přednosti a přitom si sundávala tričko. Když bylo dole, naklonila jsem se přes stůl, až mi prsa skoro vylezla z podprsenky. Ředitel Kadeřábek si mě stále beze slova prohlížel.

Obešla jsem tedy stůl a poklekla před ním. Prsy jsem se mu otírala o rozkrok a přitom zaslechla, jak tiše vzdychá. Byla jsem na správné cestě. Opatrně jsem mu sundala kalhoty. Když jsem mu vytahovala ptáka, dívala jsem se mu smyslně do očí. Jazykem jsem mu kroužila na špičce žaludu a zoubky mu kousala do uzdičky. Ruce se mu pevněji zatínaly do opěradel jeho křesla.

Kouřila jsem mu ho dobrých deset minut, kdy jsem si ho cpala až po kořen do pusy. Nepřestávala jsem mu ho k tomu pořádně třít. Také jsem obnažila svoje prsa a mezi nimi mu ho honila. Byl blahem bez sebe.

Pak jsem si vyhrnula svou sukeň, stáhla si kalhotky a nasedla mu na klín. Všechen pohyb jsem obstarávala já. On jen tiše sténal a zatínal ruce do opěradel. Poskakovala jsem na něm zády k jeho obličeji, abych se na něho při tom nemusela dívat. Vnímala jsem, jak mi v kundičce jezdí sem a tam. Záměrně jsem ji i stahovala, abych ho co nejrychleji přivedla k orgasmu a měla to z krku. Jednou rukou jsem mu k tomu začala mnout varlata. Když jsem cítila, že se pode mnou křečovitě svíjí, slezla jsem z něho a všechno jeho sperma pochytala do pusy. S odporem jsem ho potom spolkla a libovala si, že nezůstaly po mém hanebném ponížení žádné důkazy.

Syn mohl na škole zůstat ještě další měsíc, než se popral se spolužákem a vytáhl na něho nůž. Poté byl poslán do nápravného zařízení, kde se jeho chování mělo zlepšit. Obrečela jsem si to, ale na druhou stranu jsem doufala, že by to přeci jen mohlo něčemu pomoci.

Po přečtení celé povídky se prosím přihlašte, popřípadě proveďte registraci. Po registraci, která je zcela zdarma, získáte neomezený přístup ke všem povídkám. Zároveň vám bude umožněno jednotlivé povídky hodnotit a komentovat.

 

Registrovat

Přihlásit

 

 

 

 

Chcete dočíst až do konce?

Naše povídky jsou zdarma, vyžadují pouze Vaše přihlášení. Připojte se do našeho klubu a získejte 100% přístup do všech kategorií a povídek.

nebo
Vstoupit přes Facebook
Ochrana osobních údajů | Kontakt

Email odeslán

Děkujeme, na Vaší adresu Vám byl zaslán email s aktivačním odkazem. Pro dokončení vaší registrace pokračujte kliknutím na tento odkaz.

Ochrana osobních údajů | Kontakt

Gratulujeme Vám,

už jste pouze kousek od možnosti připojit se do našeho exkluzivního čtenářského klubu. Nyní již stačí pouze vyplnit Vaše heslo pro příští přihlášení a pokračovat kliknutím na tlačítko Aktivovat účet

Ochrana osobních údajů | Kontakt