umění prodat

KATEGORIE: Zralé ženy

Umění prodat

Autor:
V. R.
Publikováno:
21. 7. 2015
Přečteno:
3587x
Téměř každý někdy řešil koupi auta. Pro někoho je to starost, pro někoho zase naopak. Mnoho lidí tomu vůbec nerozumí, tak si s sebou berou rádce nebo to prostě nechají na někom, komu věří a čekají, až jim to přiveze. Patřím mezi ty, kteří si to užívají.
article

Co tam najdete:

Kde se to odehrává:

Vybral jsem si několik v úvahu připadající prodejců ojetých vozů. Byly mezi nimi jen značkoví dealeři. Rozhodl jsem se tedy pro podvečerní návštěvu, to už by mohl být větší klid. Sedl jsem do MHD a vyrazil vstříc nákupu. Během půlhodinky jsem byl na místě. Vnitřní prodejní prostory byly menší, ale hezky řešené a cítil jsem se tam příjemně. Pár vozů měli na showroomu, zbytek byl pod zastřešením venku.

Chvíli jsem okukoval vystavené vozy, díval se na výbavy a přemýšlel, který by se mi líbil nejvíce. Po několika minutách ke mně přišel prodejce. Dotazoval se na to, zda mi může pomoct. Dali jsme se do řeči. Měl příjemné vystupování. Jak jsme si povídali, ztratil jsem úplně pojem o čase. Domluvili jsme se na další schůzce. Měl jsem zájem o jeden konkrétní vůz a chtěl bych se v něm projet. Jenže už bylo pozdě, nechtěl jsem dále zdržovat. Předali jsme si na sebe kontakty a odjel jsem domů.

Moje další návštěva byla naplánována na sobotu. Jindy jsem totiž nemohl. Páteční potvrzující telefonát mě ujistil, že vše bude připravené a nic mi nebrání, abych si o víkendu vůz vyzkoušel. Těšil jsem se jako malý kluk. Vždyť auto si nekupuji každý den, je to pro mě velká událost.

Sobotní ráno mě přivítalo krásným počasí. Domluvený čas byl kolem desáté dopolední. Sedl jsem tedy opět na MHD a vyrazil. Po cestě mi přišla SMS od prodejce, že se bohužel dnes nebude moct dostavit k jednání, ale že na bazaru o mně ví a postarají se o mě. Škoda, měl jsem z něho dobrý pocit.

Před desátou jsem byl na místě. Na showroomu nikdo nebyl, ale venku jsem viděl několik osob, které si prohlíželi vozy. Sedl jsem si do vyhlédnutého auta, zkoumal výbavu, zpracování a těšil jsem se na jednání.

Po několika minutách ke mně přišla nějaká žena a povídala: „Dobrý den, snad nečekáte příliš dlouho, měla jsem tady zájemce, kteří přišli před Vámi. Kolega mi říkal, že dorazíte.“ Omlouvala se. „Nic se neděje, všiml jsem si, že jste venku někoho měla. Alespoň jsem si vůz pořádně prohlédl.“ Musím uznat, že vypadala velmi dobře. Nebyla to žádná sexbomba, ale elegantní žena. Na sobě měla kalhoty, tričko a svetr. Neodhalovala nic navíc, jen věděla, jak se má obléknout, aby si muže na první pohled upoutala. Byla vysoká, štíhlá, měla dlouhé tmavé vlasy a černé oči.

„Dáte si něco?“ Zeptala se mě na občerstvení, když jsme se posadili u jejího stolu. Abych řekl upřímně, nejraději bych si dal jí, ale bylo by velmi hrubé, jí to říct takto vulgárně. „Stačí mi jen nějaká voda.“ Odpověděl jsem. Zvedla se a ochotně pro ni došla. Moc dobře věděla, že ji budu po očku sledovat. Hned byla zpět. „Prosím, to je pro Vás.“ Podávala mi sklenici s vodou. „Děkuji, jste hodná.“ Usmíval jsem se na ni. Probírali jsme otázky ohledně vozu. Řešili jsme, jak budu chtít vůz financovat, jaké bude nejlepší pojištění, zkoumali jsme historii vozidla a další důležité záležitosti. Viděl jsem, že přicházejí další zákazníci. Řekl jsem Alici, tak se totiž jmenovala, že nebudu dále zdržovat, že se spojím s jejím kolegou, abychom se domluvili, co dál. Poděkoval za milou společnost, rozloučili jsme se a odešel jsem.

Všiml jsem si, že dneska mají otevírací dobu jen od 8 do 12 hodin. Za pět minut dvanáct jsem tedy přicházel zpět k showroomu a bral za kliku. Jenže už bylo zamčeno. Už jsem odcházel pryč, ale v tom se otevřely dveře a ozvalo se: „Něco jste zapomněl?“ Volala na mě Alice. „Dá se říct.“ Odpověděl jsem. „Úplně jsem zapomněl na zkušební jízdu.“ Říkal jsem jí při návratu ke dveřím. „To je ale dost blbé, protože asi za dvě minuty zavíráme.“ Vysvětlovala mi uvnitř. „No, nedá se nic dělat. Mohu se alespoň ještě podívat do kufru, jestli je tam rezerva?“ Zeptal jsem se. „Jistě, můžete, ale myslím, že by tam měla být.“ Ujišťovala mě. „Máte pravdu, je tam.“ Poděkoval jsem za ochotu a zeptal se jí, jestli mohu ještě vyzkoušet handsfree. Prý klidně. Ať vím, jestli mi to bude fungovat. Sedl jsem si na sedačku řidiče, ona na spolujezdce. Naklonila se ke mně, aby se přes ovládání na volantu dostala do toho správného menu. Jenže jí nějak sklouzla ruka, nevím, zda záměrně nebo ne a dotkla se mého stehna. Omluvila se, že to bylo nechtěné, ale to bylo jedno.

Naklonil jsem se k ní, políbil jí na tvář a čekal, co se bude dít. Kupodivu mi nedala facku, ale pusu na rty a rukou mi sjela mezi nohy. Hravě mi rozepnula poklopec, což mělo za následek to, že dala volnost mému penisu, který v tu chvíli trčel z kalhot. Neváhala ani chvíli, vzala si ho do ruky, lehce ho pohonila a vzala ho do pusy. Hladil jsem jí po vlasech a občas jí přidržel hlavu tak, aby ho měla dost hluboko v puse.

Potom jsem jí sundal svetr a tričko. Jak seděla na spolujezdci, začal jsem jí laskat prsa a hladit přes kalhoty její kundičku. Oba jsme se svíjeli. Po chvíli jsme se přesunuli na zadní sedačky. Místa tam bylo dost. Sedla si tak, aby mohla roztáhnout nohy. Svlékl jsem jí kalhoty, odhrnul kalhotky a začal jí dráždit jazykem. Přitom jsem jí hladil prsa. Oba jsme vzrušeně sténaly.

Potom jsem se na zadní sedačce posadil, jí jsem naznačil, aby si sedla na mě. Krásně se na mě začala houpat. Rukama jsem jí pomáhal a chvílemi jí dráždil prsty kundičku.

Následovalo vystoupení z vozu. Opřela se rukama o sedačky, vystrčila na mě zadeček. Vnikl jsem do ní a začal pořádně přirážet. Rozléhalo se to po celém prostoru. Držel jsem jí střídavě za prsa a za boky. Cítil jsem, že už to dlouho nevydržím. Posadila se do auta tak, aby se ke mně mohla naklonit. Stál jsem přede dveřmi, ona mi ho kouřila a čekala, až se udělám. Když to přišlo, strčila si ho pusy a nechala si tam nastříkat. Než jsem stačil ze sebe všechno dostat, ještě ho vyndala a zbytek si udělala na obličej.

Oblékli jsme se a řekli si, že spolu obchod určitě doladíme. V týdnu jsem se na bazaru stavil, vůz koupil a od té doby si vždycky vzpomenu, co se v tom autě při koupi odehrálo.

Po přečtení celé povídky se prosím přihlašte, popřípadě proveďte registraci. Po registraci, která je zcela zdarma, získáte neomezený přístup ke všem povídkám. Zároveň vám bude umožněno jednotlivé povídky hodnotit a komentovat.

 

Registrovat

Přihlásit

 

 

 

 

Chcete dočíst až do konce?

Naše povídky jsou zdarma, vyžadují pouze Vaše přihlášení. Připojte se do našeho klubu a získejte 100% přístup do všech kategorií a povídek.

nebo
Vstoupit přes Facebook
Ochrana osobních údajů | Kontakt

Email odeslán

Děkujeme, na Vaší adresu Vám byl zaslán email s aktivačním odkazem. Pro dokončení vaší registrace pokračujte kliknutím na tento odkaz.

Ochrana osobních údajů | Kontakt

Gratulujeme Vám,

už jste pouze kousek od možnosti připojit se do našeho exkluzivního čtenářského klubu. Nyní již stačí pouze vyplnit Vaše heslo pro příští přihlášení a pokračovat kliknutím na tlačítko Aktivovat účet

Ochrana osobních údajů | Kontakt