Podivná taxi služba
Nechápu, co se mu na mně může zdát sexy. Nejlepší léta už mám za sebou, za pár let se můžu stát babičkou. Je pravda, že mám stále dobrou postavu. Pořádně ženskou – větší zadek a prsa. Nejsem jako osmnáctileté vychrtliny, mám jako žena něco do sebe. Jsem smyslná. A velice zkušená.
Dnes v noci jsem chtěla jet taxíkem domů. Ovšem netušila jsem, že taxík, do kterého nastupuju, není ve skutečnosti taxík, ale auto řízené mladým úchylem. Ale kdo by to byl v opilosti poznal. Prostě a jednoduše jsem nastoupila a taxikář mě zavezl úplně někam jinam, než měl. Všimla jsem si toho, až když jsem vystoupila a on mě vzal za ruku. Domnívala jsem se, že mi jen chce pomoct, abych se neskácela, a doprovodit mě ke dveřím. Bohužel jsem se šeredně spletla.
A teď tu ležím a jediné, co slyším, je můj zrychlený dech plný strachu a neskutečně hlasitě bijící srdce. Snažím se uklidňovat, že ode mě nebude chtít nic víc než sex. A sex mám přece ráda, mám tolik zkušeností, že by mi každá mohla jen závidět. To, co následovalo, bylo však něco docela jiného.
Otevřely se dveře a já kromě mého dechu a srdce slyším také kroky. Kroky, které se pomalu tajemně blíží. Nechápu, proč je ten úchyl tak teatrálně založený. Kdyby jen přišel, znásilnil mě a nechal mě jít – to ne, on mě udržuje v nejistotě a strachu. Všude kolem je napjatá a tajemná atmosféra. Celá se klepu. Bojím se. Bojím se, že mi ublíží, že mě zabije. Strachem skoro nedýchám. Srdce mi bije jako na poplach. A kroky se blíží. Pomalé tiché přibližující se kroky.
Najednou se mi cizí nehty zaryjí do zadku. Leknu se a vyjeknu bolestí. Ruka zmizí a já nic necítím, ani neslyším. Nevím, kde je a co na mě chystá. Snažím se alespoň trochu otočit hlavu, ale nemůžu se pohnout. Stejně bych nic neviděla. Snažím se uvolnit si ruce, ale pouta se mi zarývají až do krve.
Skoro nedýchám. Jeho hrubé prsty mi prohmatávají kundičku. Má problém do mě strčit i jen jeden prst. Jsem strachy sevřená a napjatá, nemá šanci mě vzrušit. Ale o to mu asi celou dobu šlo. Bez jakéhokoli varování nebo jen náznaku mi ho tam zabořil až po kořen. Takovou bolest jsem ještě nezažila. Mám dojem, že mě roztrhá. Vysunul ho, ale bolest neustává. Cítím každý milimetr mé bolavé dírky. Pálí to, štípe to, bolí to. Další nečekaný příraz. Omdlévám bolestí. Nemůžu se hnout, nemůžu se nijak bránit. Začíná zrychlovat, mám pocit, že mě trhá na kusy. Cítím krev, doopravdy mě natrhl. S každým přírazem se stupňuje má bolest. Před očima mám barvy, bolest mě spaluje, pomalu omdlévám.
Po pár dalších přírazech se udělal. Cítila jsem ten horký proud v sobě. Když ho po chvilce vysunul, v záplavě vzlyků jsem pocítila mírnou úlevu. Už se udělal, už mě nechá jít. Možná mi bude vyhrožovat, abych o tom nikde nemluvila, ale už je konec, je to za mnou.
Z proudu mých myšlenek mě vytrhla ještě krutější bolest. Něco tak velkého má vagína doposud nikdy nepohltila. Odhaduji, že šlo o něco jako baseballová pálka. Vší silou ji do mě narval, cítím, jak mě trhá ještě více, křičím, ale nic nepomáhá. Každý nerv v mém těle se vzpírá, je to bolest, jako by mě řezal na dvě poloviny. Zatlačí na předmět ještě více. To už ale nic necítím, hlava se mi motá a já omdlévám.