Bolestivé poprvé od myslivce
A proto jsem sedla na kolo a prostě jsem jela. Jela jsem a jela, při odbočování jsem střídala směry a zhruba po dvou hodinách jízdy jsem se dostala do tmavší části lesa, kde jsem ještě nikdy nebyla. Kdybych cesty předtím tak neznala, úplně bych si dokázala představit, že tímhle směrem dojdu až k perníkové chaloupce. Tohle bylo přesně to, co jsem hledala.
Seskočila jsem z kola a dovedla ho kousek od silnice, kde jsem ho připoutala ke stromu zámkem. Sice za tím hustým porostem nebylo vůbec vidět, ale pro svůj dobrý pocit jsem tak radši učinila. Nevadilo by mi jít tu štreku zpátky, ale doma bych dostala za uši.
Vydala jsem se neprozkoumaným terénem. Šla jsem, co noha nohu mine a vytvářela jsem si v hustě zarostlém lese vlastní cestičku. Doslova jsem si připadala jako na životní cestě, kde si člověk také musí klestit svou stezku. Větvičky mě škrábaly do rukou a kopřivy mě pálily do nohou, ale přesto jsem se cítila volná jako pták. Konečně jsem došla na nějakou pěšinu, která mě přivedla, až na větší mýtinku. Zastavila jsem se a zhluboka dýchala čistý lesní vzduch.
A pak jsem si najednou všimla velké tečky na druhé straně mýtiny, která se ke mně povážlivě přibližovala.
Na nic jsem nečekala a dala se na úprk. Myslela jsem si, že je to bachyně a jde po mě kvůli mláďatům nebo jiný nebezpečný lesní obyvatel. Běžel ale mnohem rychleji, než jsem předpokládala. Najednou mi skočil na záda, takže jsem se svalila obličejem k zemi. Nad sebou jsem uslyšela vrčení a došlo mi, že nade mnou stojí velký lovecký pes. Pudově jsem si dala ruce na krk, abych si ho chránila, i když proti tomuhle stvoření by to nemělo nejmenší efekt.
Zpovzdálí jsem slyšela tvrdý hlas, který psa odháněl. Naštěstí tady měl páníčka.
Když jsem se konečně mohla otočit, protože pes byl odvolán, zjistila jsem, že přede mnou stojí myslivec a se zlým pohledem v očích si mě prohlíží. Jakmile viděl, že ho poslouchám, spustil na mě, že jsem na soukromém pozemku, že tady nemám co dělat a že by měl nechat Bacha, aby si mě podal. Když se při vyslovení jména „Bach“ pes olízl, zamrazilo mě.
Okamžitě jsem se začala omlouvat, že jsem to nevěděla, ale myslivec na to nebral vůbec ohled. Popadl mě za paži a vytáhnul mě na nohy. Místo aby mě ale pustil, mě natlačil na strom a tam mě k mému zděšení uvázal. Pochopila jsem, že to není jenom tak a začala jsem křičet o pomoc, ale myslivec mě popleskal po tváři a řekl, že v okruhu deseti kilometrů nikdo a nic není, že tam všechno patří jenom jemu. Včetně mě.
Byla jsem přivázaná obličejem ke stromu, takže jsem neviděla, co dělá, ale to, že mi sundal kalhoty, jsem cítila moc dobře. Prosila jsem ho, aby mě nechal, ale neposlouchal mě a pleskal mě po zadku. Mačkal mi ho surově v dlaních a pak mě přes něj několikrát uhodil, až jsem vykřikla. Slyšela jsem šustění a došlo mi, že si taky sundává kalhoty.
Bránila jsem se, když mi chtěl dát nohy od sebe, ale měl hroznou sílu. V rozkroku jsem ucítila jeho studenou ruku, na kterou si předtím plivnul, aby mě alespoň trochu promazal. Ukazováčkem mi zmáčknul několikrát klitoris a prostředníčkem mi zkoumal kundičku.
Pak mi ho tam strčil a já přestala být pannou.
Držel si mě za boky a silně do mě přirážel. Mlátil mě přitom přes zadek, až mě pálil jako kdybych si sedla na rozpálená kamna. Obličej jsem měla odřený od kůry stromu, jak mě k němu tlačil, a uvázané ruce se mi odkrvovaly.
Zuřivě do mě přirážel a přitom funěl a hekal. Jeho pinďour mi jezdil v kundě sem a tam.
Pak ho ze mě vyndala a několikrát mě s ním pleskl přes zadek. Pak mi s ním zajížděl mezi půlky, jako kdyby to byla prsa. Moc mu to ale nešlo, měla jsem na to malý zadek. Tak se potom vrátil k tomu původnímu a ptáka mi zasunul hluboko do mindy.
Bolelo to, ale křik nepomáhal, stejně tak ani prosby a pláč.
Dokonce jsem na svý mindě ucítila nějaké olizování. Neviděla jsem tam, ale ten studený a mokrý lopatkovitý jazyk toho myslivce určitě být nemohl.
Když mě vymrdal, odvázal mě a já si myslela, že už je konec. On se ale ještě neudělal, takže mě chytil tak, že mi ruce vykroutil doslova dozadu a ptákem mi šmrdlal v ubrečeném obličeji. Nakonec se trefil do pusy a chtěl, abych mu ho kouřila. Jakmile jsem ho škrábla zuby, tak mi dal pořádnou facku a potom ukázal na svého psa, že jakmile nebudu poslouchat, poštve ho na mě. Poslušně jsem tedy vzala do pusy jeho úd a sála mu ho. Ruce mi vytahoval výš, čím víc byl vzrušený. Slzy mi tekly bolestí, když jsem konečně v puse pocítila hořkost jeho spermatu. S odfrknutím si ulevil do mých úst a potom mě pustil.
Svalila jsem se na zem vyčerpaná a zneuctěná, když si o moji tvář otřel ptáka, kterého prý měl od mých slin, než ho uklidil. Pak mi řekl, abych se raději rychle klidila, že jsem snad dostala dostatečnou lekci, abych příště nelezla někomu na pozemek. A pokud ne, že na mě pustí psa, který si poslouží trochu jiných způsobem.