zralé ženy

„Ty jsi věděla, že se tu nesmí parkovat?“ Ptám se Kathy. „Vůbec jsem to netušila.“ Říká smutně. „Maximálně dostaneme pokutu, to asi přežijeme, ne?“ Povídám s úsměvem. Na souhlas pokyne hlavou a jdeme vstříc problému.

Nikdy jsem nebyla vyloženě dobrá řidička. Možná, že i tahle moje nešikovnost byla jedním z mnoha důvodů, proč ode mě manžel odešel. Pravidelně jsem mu naše auto vracela v dezolátním stavu, s ulámanými zrcátky a poškrábanými dveřmi. Ano, řidička jsem sice nebyla nejlepší, ale podstatné bylo, že jsem se dokázala dopravit z bodu A do bodu B.

Blížil se vánoční čas a já byla opět bez peněz. Jako svobodná matka dvou dětí, jejichž otec na ně neplatil alimenty, jsem měla o práci i peníze celkem nouzi. A to se nejvíce projevovalo ve chvílích, jako je tahle. Už takhle jsem měla co dělat, abych dětem nakoupila alespoň nějaké vánoční dárky a zajistila pořádnou večeři. A malá Pavlínka si do toho usmyslela, že bez pořádného vánočního stromku nás Ježíšek nenajde. Málo bylo platné jí domlouvat, že umělý stromeček, který máme, určitě stačí, že Ježíšek na nás určitě nezapomene. Stála si za svým – stromeček musí být živý.