zralé ženy

Sice nejsem žádný drobek, pár kil nahoře mám, v práci unesu tři pytle cementu jako nic. A přesto jsem oproti té ženské, co mistr najal, byl úplná bačkora. Byla to ženská jako hora, měla skoro dva metry a její udělanou robustní postavu nešlo přehlédnout. Byla fakt obrovská. Vypadala spíš jako chlap, měla takovou tělesnou konstrukci, žádná prsa, žádný zadek, ale přesto na ní bylo něco přitažlivého. Pořád mi nešla z hlavy. Díval jsem se na ni, když nosila pytle s vápnem, jako kdyby to byly nějaké pytlíky s cukrem a ona šla z nákupu. Nešla mi z mysli, když vozila kolečka plná betonu na místo určení a svaly na rukou se jí vlnily, když ho překlápěla. Ta ženská byla kus.

Konečně jsem uslyšela klapnout vchodové dveře. Přišla jsem do chodby s bičíkem v ruce. Každý krok se rozléhal díky mým vysokým kozačkám na podpatku. Smyslně se mi přitom hýbaly boky. Zatvářila jsem se rozzlobeně, a přitom vztekle uhodila do lavice s botami. A to tak, až se mi na nose posunuly falešné brýle. Narovnala jsem si je a spustila. Vyčetla jsem tomu bídákovi, že jde pozdě a tentokrát si ten pozdní příchod opravdu vyžere. Otočila jsem se beze slova a odcházela do zadního pokoje. Manžel za mnou nešel, tak jsem ho uhodila bičíkem po tváři, až se mu tam objevil červený šlinc. Poté si to okamžitě rozmyslel a následoval mě se sklopenou hlavou.

Můj manžel měl po operaci srdce. Ačkoliv se po takových operacích doporučuje skoro hned pomalu nasednout „zpět do sedla“, já byla poněkud náruživější, než můj unavený manžel mohl zvládnout. Byla jsem nesoustředěná a neustále jsem na něm loudila, aby mi alespoň vyprstil nebo vylízal, když už se necítí na pořádnou šukačku. Zpočátku to bylo únosné, ale později i tohle začalo být na manžela moc, a tak jsem ho přestala otravovat. Uspokojovala jsem se sama po nocích a v koupelně trávila spoustu času s tryskou u vany. Manželovi bylo jasné, co se děje, a i když se na jednu stranu cítil trochu méně jako chlap, na tu druhou byl rád, že měl chvíli klidu.