lesbičky

Byla jsem vdaná přes třicet let. Během té doby jsme odchovala tři děti, které už všechny odešly z domu. Nejstarší syn měl už svou rodinu, prostřední dcera se odstěhovala do ciziny a nejmladší měla práci v hlavním městě. S manželem jsme tedy zůstali doma sami. Netrpěla jsem přímo syndromem opuštěného hnízda, ale přesto jsem pociťovala jakousi propast mezi mnou a manželem. Teď když doma nebyly děti, neměli jsme si toho tolik co říct. Každý jsme měli rádi svůj čas. Spali jsme sice spolu, ale už to nebylo takové živelné jako dřív. Jiskra zkrátka po tak dlouhém manželství vyhasla. Jelikož jsme ale byli na sebe zvyklí a brali jsme se jako dobří kamarádi, nepřemýšleli jsme o rozvodu.

Moje nevlastní dcera nám ve svých osmnácti letech oznámila, že je lesbička. Její otec se s tím nemohl vůbec srovnat a odmítal to. Já to naopak chápala. V jejích očích jsem viděla, že to není jenom nějaký chvilkový rozmar, ale že to tak opravdu cítí, ať už tomu její otec rozuměl nebo ne. Chtěla jsem jí v poznávání jejího nového světa trochu pomoci. Na vysoké škole jsem si sama prošla obdobím, kdy jsem chodila s holkami a věděla jsem, že pro ni nebude snadné se s někým seznámit. Ale co kdybych se mýlila? Nějakou dobu to nechám uležet a ono se to vystříbří.

Moje přítelkyně se konečně rozhodla, že mě představí svým rodičům. Chodily jsme spolu už zhruba tři čtvrtě roku, ale s její rodinou jsem se zatím nesetkala, protože si to Katka nepřála. Její matka totiž bohužel příliš dobře nestrávila pravdu, že její dcera je lesbička. Katka představování velmi dlouho odkládala, ale teď už neměla vyhnutí – potřebovala jet domů na vánoční svátky a rozhodla se, že mě vezme s sebou. Rodiče před ničím nevarovala, prostě mi sbalila saky paky a posadila si mě vedle sebe do auta, načež vyrazila směr rodné Budějovice. V Praze jsme obě studovaly vysokou školu, kde jsme se také seznámily na jednom z večírků hned po ukončení zkoušek na začátku roku. Bylo to poměrně divoké, opilá Katka mi vylízala kundičku a nechala se vyprášit pořádným dildem, aby si ráno skoro nemohla sednout a díky kocovině ani nevěděla proč.