zralé ženy

Být ředitelkou ve velké firmě je pořádná zabíračka. Když všichni odcházejí domů, já vidím, kolik práce na mě ještě čeká. Často jsem v kanceláři jako první a samozřejmě odcházím domů jako poslední. Někdy se v tom tak zapomenu, až najednou zjistím, že je kolem třetí nebo čtvrté hodiny ráno, takže vlastně ani nemá smysl odcházet. Můj život je jedna velká práce, která nikdy nekončí. Ale mě to zase tak nevadí. Doma na mě nikdo nečeká, moje děti už mají děti, psa ani kočku nemám, zkrátka nikoho, kdo by mě potřeboval. Akorát už nejsem úplně nejmladší, takže je to docela náročné. Nevím, jak jsem oblíbená u svých podřízených, ale to je mi asi taky jedno, vlastně si ani úplně nepamatuji jejich jména.

Jako vdova jsem to neměla jednoduché. Bydlela jsem sama, jenom výjimečně za mnou jezdily děti. Žádný vztah jsem s nikým neudržovala, ale sakra jak já bych si dala říct. Pořádný kousek masa přímo do kundy! Stará bába si ale jen tak nemůže objednat z internetu dildo nebo vibrujícího ptáka, aby to nebylo divný. Stejně tak, kdybych si sem pozvala nějakého gigola. Zvědaví důchodci v okolních bytech by měli pré. A to jsem jim nehodlala dopřát. Jak si ale potom taková stará babka může užít trochu zdravého sexu?

Sice nejsem žádný drobek, pár kil nahoře mám, v práci unesu tři pytle cementu jako nic. A přesto jsem oproti té ženské, co mistr najal, byl úplná bačkora. Byla to ženská jako hora, měla skoro dva metry a její udělanou robustní postavu nešlo přehlédnout. Byla fakt obrovská. Vypadala spíš jako chlap, měla takovou tělesnou konstrukci, žádná prsa, žádný zadek, ale přesto na ní bylo něco přitažlivého. Pořád mi nešla z hlavy. Díval jsem se na ni, když nosila pytle s vápnem, jako kdyby to byly nějaké pytlíky s cukrem a ona šla z nákupu. Nešla mi z mysli, když vozila kolečka plná betonu na místo určení a svaly na rukou se jí vlnily, když ho překlápěla. Ta ženská byla kus.